česky / english

II. interní gastroenterologická klinika LF UK a FN Hradec Králové

 
Vyhledat   Skip Navigation LinksHistorie

Historie II. interní kliniky.

  Historie vzniku II. interní kliniky se datuje od roku 1952. V tomto roce byla v rámci interní kliniky nově zřízena vojenská interní subkatedra Vojenské lékařské akademie (VLA), která byla následně přejmenována na II. interní katedru VLA. Přednostou se stal doc. Viliam Jurkovič (profesorem jmenován v roce 1961) a asistentem a prvním primářem byl doc. Zdeněk Šanda. Pracoviště mělo ve svém začátku 40 lůžek. V červenci 1953 se rozšířila lůžková kapacita na 60 lůžek, klinika se organizačně odloučila od tehdejší "fakultní interny". Nadále však zůstaly společné laboratoře, rtg pracoviště a ambulance. V letech 1953 - 1954 přibyli další lékaři: dr. Chudomel, dr. Vodička, dr. Fiedlerová, doc. Bělobrádek, doc. Kos a prim. Vyčichl. V červnu 1955 se pracovníci II. interní katedry VLA přestěhovali do rekonstruované budovy bývalého Ústavu hluchoněmých na Pospíšilově třídě a vytvořili II. interní kliniku. Kolektiv lékařů postupně rozšířili dr. Čížek, doc. Záruba, prof. Mazák, prim. Dobiáš (1955), prim. Mihulová, prof. Pidrman (1956), prim. Jelínek (1957), prof. Fixa (1958), prof. Král (1959), dr. Komárková, prof. Vaňásek, dr. Vokrouhlická a doc. Kosmák (1960). Tím byl vybudován silný tým kliniky, který rychle rozvíjel hlavní směry vnitřního lékařství. Přednosta interní kliniky byl současně vedoucím katedry. Od roku 1958, kdy byla VLA zrušena, byl přednosta II. interní kliniky a vedoucí II. interní katedry současně také ještě náčelníkem Katedry válečného vnitřního lékařství VLVDÚ JEP (Vojenský lékařský výzkumný a doškolovací ústav Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové). Jednalo se o organizační ujednání Ministerstev školství, zdravotnictví a obrany (1958-1992).

  Prvním přednostou II. interní kliniky byl prof. MUDr. Viliam Jurkovič, DrSc. (přednostou 1952 - 1968), viz též SCAN 2011; 21(3): 10-11. Prof. Jurkovič byl nejen vynikající internista a kardiolog, ale také "vizionář-budovatel", vědec a pedagog (jeho "Základy nemocničního a polního vnitřního lékařství" byly skvělou hradeckou učebnicí interny). Na klinice vytvořil liberální prostředí a velkorysé podmínky pro odborný a vědecký růst ostatních lékařů. Velkého uznání se dostalo prof. Jurkovičovi také v zahraničí. Pravidelně přednášel například na Universitě ve Štrasburku a francouzským presidentem de Gaullem byl jmenován profesorem vnitřního lékařství (1965). Prof. Jurkovič projevil také mimořádnou osobní statečnost a zásadovost, nevyhýbal se ve veřejných diskusích filosofickým tématům komunistickým režimem zakázaným. Byl signatářem protikomunistického manifestu Dva tisíce slov (1968). Po okupaci Československa sovětskou armádou byl donucen k emigraci (1968). Poté působil nejprve ve Velké Britanii (Royal Postgraduate Medical School, Hammersmith Hospital v Londýně) a poté ve Spolkové republice Německo (Hamburg a Bad Pyrmont). 

 Prof. MUDr. Jaroslav Mazák, CSc. byl přednostou II. interní kliniky od roku 1968 do roku 1978. Prof. Mazák byl vynikající osobností české medicíny. Zasloužil se o další významný rozvoj a rozkvět II. interní kliniky. Prof. Mazák byl nejen výtečný klinik a vědec, ale také skvělý pedagog. Z jeho opakovaných vydání učebnice interny se učily dvě generace mediků a lékařů. Prof. Mazák byl vynikající internista a hematolog, zasloužil se také o vznik radiobiologie jako samostatného oboru a významně přispěl ke vzniku a rozvoji klinické farmakologie (zakladatelem je prof. Květina). Mimořádnou zásluhou prof. Mazáka bylo vybudování tzv. "přístavby", nové budovy v areálu na Pospíšilově třídě (1972 - 1977). Klíčovými osobami při vlastní realizaci stavby byli prim. Matěja a prim. Pospíchal. Prof. Mazák byl po "politické likvidaci" komunistickým režimem na základě smyšlených obvinění, po 22 letech práce, na vrcholu svých medicínských sil, v roce 1978 donucen z kliniky odejít. Krátce pak pracoval v Ústřední vojenské nemocnici v Praze ve Střešovicích a poté působil jako primář interního oddělení nemocnice v Rychnově nad Kněžnou.  

  Prof. MUDr. Vladimír Pidrman, DrSc. byl přednostou II. interní kliniky od roku 1978 do roku 1997. Byl nejen vynikajícím internistou a kardiologem, ale také mimořádně koncepčním člověkem, v dnešní terminologii bychom řekli špičkovým manažerem. Vybudoval vynikající univerzitní interní pracoviště, vytvořil prostor a podmínky pro odborný růst lékařů všech odborností. Jeho velkou zásluhou také je, že na klinice vytvořil liberální klima v době celospolečenské politické nesvobody. 

  Dalšími přednosty, v již "novodobé historii" II. interní kliniky, postupně byli prof. Jan Bureš (1997 - 1998), prof. Zbyněk Hrnčíř (1998 - 2000), prof. Jaroslav Malý (2001 - 2012) a prof. Marcela Kopáčová (od roku 2012).

  Medicínská síla II. interní klinika byla mimo jiné i v tom, že pokrývala na špičkové úrovni všechny oblasti a obory vnitřního lékařství. Kardiologie byla na II. interní klinice vždy na vysoké úrovni, a to jak v části klinické (léčebně-preventivní), tak i vědecko-výzkumné a experimentální. Z řady priorit je třeba připomenout alespoň zavedení trombolytické léčby v terapii akutního infarktu myokardu (prof. Pidrman, doc. Hamet) a vybudování elektrofyziologické laboratoře (prim. Tilšer, prof. Pleskot, doc. Pařízek). Mezi přední obory kliniky patřila od počátku existence kliniky také gastroenterologie. Hlavními gastroenterologickými osobnostmi s mezinárodním renomé byli prof. Fixa, dr. Komárková a prim. Pospíchal, kteří vedle špičkové gastroenterologie pěstovali na vrcholné úrovni také klinickou imunologii a diabetologii.

  Silná hematologie byla příkladem optimálního využití výhod propojení nemocniční, školské a vojenské části II. interní kliniky. Klinika byla navíc hlavním celostátním centrem lékařské péče pro případné havárie v atomových elektrárnách a dalších nukleárních zařízeních. Základy klinické hematologie položil prof. Mazák, obor dále rozvíjeli v klinické i laboratorní části další významní hematologové prim. Matěja, prof. Bláha, prof. Malý, prof. Jebavý, prof. Vaňásek, doc. Pecka a další.

  Klinickou a laboratorní imunologii na klinice založili prim. Matěja a prof. Tichý. V tomto pojetí měla imunologie na II. interní klinice široký přesah do dalších odborností, především revmatologie, hematologie, gastroenterologie, kardiologie a nefrologie. Nefrologii reprezentovali doc. Záruba, doc. Chobola a později prof. Kačerovský a doc. Brndiar. Rozvíjena byla především peritoneální dialýza. Základní principy metabolické a nutriční péče vypracoval doc. Kos. Věnoval se také diabetologii, kardiologii a významným dílem se podílel na radiobiologickém výzkumu. Základy klinické výživy položili prof. Zadák a prof. Sobotka. Zakladatelem a hlavní osobností revmatologie byl a stále zůstává prof. Hrnčíř, a to jak v oblasti klinické, tak i vědecko-výzkumné a pedagogické. Na dalším rozvoji revmatologie se podíleli především doc. Bradna a dr. Soukup.

  II. interní klinika vynikala mimo jiné i tím, že od svého založení rozvíjela experimentální výzkum (od roku 1955). Jako jedna z prvních v tomto státě vybudovala kardiologickou jednotku intenzivní péče (1967). V celostátním měřítku prioritní bylo vybudování reverzní hematologické izolace ("life-island") v roce 1972 a následně oddělení hematologické intenzivní péče (1978). První alogenní transplantace kostní dřeně v Československu byla provedena na II. interní klinice (1976). V celostátním měřítku bylo prioritní také použití separátoru krevních elementů a zavedení terapeutické hemaferézy. Na naší klinice byla jako první v Československu vybudována metabolická jednotka intenzivní péče (1977) a gastroenterologická jednotka intenzivní péče (1990). Mezi priority II. interní kliniky patří také vyvinutí prvního polyiontového nápoje "Elsikol" (prof. Kačerovský, doc. Chobola, prof. Zadák), který byl následně uveden jako perorální rehydratační nápoj do výbavy československé armády.

  V roce 1990 odešli z II. interní kliniky prof. Zadák a prof. Sobotka a vybudovali nové pracoviště, nynější III. interní kliniku. Silná imunologická skupina (Krejsek, Kopecký, Drahošová, Krčmová) přešla v roce 1991 z II. interní kliniky do hlavního areálu Fakultní nemocnice a stanula v čele nově vzniklého pracoviště (nejprve Oddělení a od roku 1997 Ústav klinické imunologie a alergologie). Ústav vedl doc. Kopecký (1991-2006) a od roku 2007 je přednostou prof. Krejsek.

   Na II. interní klinice byla tradičně velmi silná kardiologie s mnoha významnými osobnostmi. V rámci sjednocování interních podoborů a týmů ve Fakultní nemocnici přešla kardiologie postupně na I. interní kliniku. Tři kardiologové z II. interní kliniky se postupně stali přednosty I. interní kliniky: prof. Pleskot (2001-2004), prof. Červinka (2013 - 2014) a doc. Šťásek od roku 2014. Dalším významným lékařem kliniky je prim. Tilšer, který se v roce 1994 stal přednostou samostatného Oddělení kardiopulmonální a vaskulární diagnostiky. Mnoho dnešních čtenářů si možná neuvědomí, že řada vynikajících lékařů odešla z II. interní kliniky na jiná pracoviště. Tak například prof. Melichar a prof. Filip odešli na Onkologii, prof. Maisnar na Oddělení klinické hematologie, doc. Gregor a prim. Paráková na Plicní kliniku, doc. Pospíšil a prim. Černohorský na III. interní kliniku, prof. Tichý na Ústav klinické biochemie a diagnostiky, abychom uvedli alespoň některé z nich.

  Od devadesátých let působila II. interní klinika v rámci dvou svých primariátů ve dvou lokalitách: na Pospíšilově třídě a v hlavním areálu Fakultní nemocnice. V letech 1995-1995 rozvinuli prof. Bureš a prof. Rejchrt odkaz gastroenterologie předchozích desetiletí a vybudovali ve Fakultní nemocnici „na zelené louce“ nové, špičkové gastroenterologické pracoviště v rámci Klinického centra ÚKBD (tehdy vedeného prof. Paličkou). Tím byl položen základ nové moderní gastroenterologie v Hradci Králové. V letech 1997-2002 pak byly postupně všechny gastroenterologické týmy ve Fakultní nemocnici (dosud působící na čtyřech klinikách) spojeny do jednoho pracoviště na II. interní klinice.

  Od roku 2001 do roku 2012 měla II. interní klinika 3 primariáty: gastroenterologický, hematologický a primariát všeobecné interny + revmatologie. V roce 2004 se část kliniky z Pospíšilovy třídy přestěhovala do nového interního pavilonu a po 50 letech se tak znovu sjednotila v areálu Fakultní nemocnice. V roce 2012 se klinika organizačně rozdělila na dva celky, vznikla dvě nová pracoviště: II. interní gastroenterologická klinika (s hlavním zaměřením: gastroenterologie, revmatologie a klinická farmakologie) a IV. interní hematologická klinika (s hlavním zaměřením: hematologie a endokrinologie).

  V současné době patří gastroenterologické pracoviště mezi největší a nejlépe technicky a technologicky vybavená centra v České republice, využívá všechny moderní diagnostické technologie. Provádí téměř 8 tisíc výkonů za rok, tedy všechny základní metody digestivní endoskopie a všechny metody terapeutické (endoskopická léčba krvácení s využitím všech modalit, polypektomie, endoskopické slizniční resekce, endoskopické submukózní disekce, drenážní výkony, dilatace, zavádění stentů, ligace), abdominální ultrasonografie (včetně cílených a necílených biopsií v abdominální oblasti), lineární a radiální endoskopická ultrasonografie (včetně biopsií a analgetické léčby). Endoskopické pracoviště také poskytuje komplexní léčbu choledocholitiázy (mechanická a elektrohydraulická litotripse; extrakorporální litotripse rázovými vlnami - ESWL ve spolupráci s Urologickou klinikou LF UK a FN HK), zavádí perkutánní endoskopické gastrostomie (PEG). Jedním z nosných programů je komplexní diagnostika a terapie chorob tenkého střeva. Pracoviště provádí endoskopická vyšetření tenkého střeva: kapslovou endoskopii (od roku 2002) a dvojbalonovou enteroskopii (metodu jsme zavedli jako první pracoviště v ČR na začátku roku 2006). Na počátku roku 2007 byla na pracovišti uvedena do provozu konfokální laserová endomikroskopie (jako první ve střední Evropě). Na II. interní klinice byly jako první v ČR zavedeny některé moderní terapeutické postupy (např. endoskopická léčba stenóz gastrointestinálního traktu bio-degradabilními stenty nebo využití Danišova stentu u ezofageálního variceálního krvácení). V roce 2015 jsou zaváděny nové metody léčby achalázie jícnu (POEM - perorální endoskopická myotomie) a prekancerózních stavů sliznice jícnu (radiofrekvenční ablace) a sofistikované vyšetření biliárního systému (SpyGlass). Hlavním klinickým i výzkumným zaměřením hepatologie současné II. interní kliniky je portální hypertenze. Ve spolupráci s Radiologickou klinikou pracoviště zajišťuje transjugulární portosystémové spojky (TIPS) a komplexní péči o pacienty po zavedení TIPS. Tento program je v rámci ČR výjimečný nejen svým trváním (první TIPS zavedli prof. Krajina a prof. Hůlek již v roce 1992), ale i nejrozsáhlejšími zkušenostmi v rámci Evropy. V roce 2012 byla zavedena vyšetřovací metoda elastografie jater. V rámci neinvazivní gastroenterologické diagnostiky jsou prováděny pH-metrie a impedance, elektrogastrografie, jícnové a anální manometrie, anorektální biofeedback, funkční jaterní testy a indirektní kalorimetrie. Důležitou součástí funkční diagnostiky jsou dechové testy. Pracoviště provádí jak dechové testy s využitím přirozených neradioaktivních izotopů uhlíku (např. pro diagnostiku infekce Helicobacter pylori nebo vyšetření gastrické evakuace), tak i dechové testy založené na stanovení vodíku a metanu ve vydechovaném vzduchu (oboje ve spolupráci s Ústavem klinické biochemie a diagnostiky).

  Revmatologická část kliniky zajišťuje soustavnou péči o revmatické pacienty na úrovní terciálního centra v úzké mezioborové spolupráci zvláště s klinickou imunologií, histopatologií a pracovišti zobrazovacích metod. Speciálním zaměřením revmatologické skupiny je diagnostika a léčba systémových onemocnění pojiva. Předmětem soustředěné diagnostické, léčebné a také výzkumné a výukové práce revmatologů naší kliniky jsou systémový lupus erythematodes, systémová sklerodermie, zánětlivé choroby svalu (polymyositis a dermatomyositis), autoagresivní postižení cévních struktur jako jsou tzv. systémové vaskulitidy, a také onemocnění revmatoidní artritidou, ankylozující spondylitidou a další systémová onemocnění, která vyžadují specializovanou diagnostiku nebo intenzivní léčbu. Pracoviště se stalo průkopníkem v oblasti intenzivní, tzv. pulzní léčby závažných revmatických chorob, a to jak s použitím glukokortikoidů, tak imunosupresiv či imunomodulačních imunoglobulinů. U gastroenterologických i revmatologických pacientů je klinika centrem pro podávání biologické léčby.

  Klinická farmakologie je na II. interní klinice zosobněna vedoucím farmakologického centra MUDr. PharmDr. Kamilem Rudolfem, PhD., MBA. Po nástupu do funkce na počátku tohoto roku vybudoval nový tým centra, krom farmakologů zapojil i ostatní navazující obory. Klinická farmakologie poskytuje komplexní informace a konzultace potřebné pro účinné a bezpečné užívání léků ve všech oborech léčebné péče, zejména s ohledem na možné lékové interakce, nežádoucí účinky, dávkování léků za abnormálních podmínek a interpretace abnormálních odpovědí.

  V současné době na II. interní klinice působí 5 profesorů, 2 emeritní profesoři, 2 docenti a 24 dalších lékařů, z nich 10 má vědeckou hodnost (CSc. nebo Ph.D.). V rámci kliniky studuje 6 postgraduálních studentů v rámci doktorského studijního programu vnitřní nemoci.

   Hlavními odbornými směry pro klinickou, pedagogickou i vědecko-výzkumnou činnost II. interní kliniky v současné době jsou gastroenterologie, revmatologie, klinická farmakologie a všeobecná interna. Po celou dobu své existence patří II. interní klinika mezi nejpřednější interní pracoviště v našem státě. 
 

Historická budova II. interní kliniky (1955-2004) na Pospíšilově třídě (bývalý Ústav hluchoněmých).

 

PŘEDNOSTOVÉ II. INTERNÍ KLINIKY

 

prof. MUDr. Viliam Jurkovič, DrSc., profesor patologie a terapie nemocí vnitřních,
N: 12. 3. 1915 (Stará Bystrica, Slovenská republika) – Z: 31. 1. 1998 (Bad Pyrmont, Spolková republika Německo) 

Habilitace: 1952
Profesorem jmenován: 1. 12. 1961
Náčelník II. interní katedry VLA: 1952-1955
Přednosta: 1955–1968

 

prof. MUDr. Jaroslav Mazák, CSc., profesor nemocí vnitřních
N: 29. 6. 1925 (Louny) – Z: 21. 2. 2017 (Hradec Králové)

Habilitace: 1963
Profesorem jmenován: 1. 4. 1974
Přednosta: 1968–1978
 

 

prof. MUDr. Vladimír Pidrman, DrSc., profesor vnitřního lékařství
N: 3. 1. 1931 (Besednice) – Z: 26. 5. 2000 (Hradec Králové)

Habilitace: 1969
DrSc.: 1982
Profesorem jmenován a ustanoven: 10. 3. 1983
Přednosta: 1978–1997

 

prof. MUDr. Jan Bureš, CSc., profesor vnitřního lékařství
N: 1. 1. 1954 (Hradec Králové)
 

Habilitace: jmenován a ustanoven docentem 18. 9. 1995
Profesorem jmenován: 1. 11. 2002
Přednosta II. interní kliniky: 1. 9. 1997–15. 11. 1998
Vedoucí II. katedry interních oborů: 1. 9. 1997–30. 9. 2000                                          Vedoucí Katedry interních oborů od 1.10.2012

 

prof. MUDr. Zbyněk Hrnčíř, DrSc., profesor vnitřního lékařství 
N: 21. 5. 1933 (Přerov)

Habilitace: habilitován 25. 3. 1975, jmenován 1. 6. 1976, ustanoven 1. 3. 1977
Profesorem jmenován: 21. 2. 1989
DrSc.: 1981
Přednosta: pověřen vedením II. interní kliniky 16. 11. 1998–31. 5. 1999,
přednosta 1. 6. 1999–31. 12. 2000

 

prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc., profesor vnitřního lékařství
N: 8. 12. 1946 (Hradec Králové)

Habilitace: docentem jmenován a ustanoven 1. 1. 1988
Profesorem pro vnitřní lékařství jmenován: 1. 6. 1996
Vedoucí Katedry interních oborů: od 1. 10. 2000 - 30.9.2012
Přednosta II. interní kliniky: od 1. 2. 2001 do 30.9.2012

 

prof.MUDr. Marcela Kopáčová, Ph.D., profesorka vnitřního lékařství 
N: 20.9.1959 (Chrudim)                                                                                

Habilitace: 1.1.2008
Profesorkou jmenována: 1.2.2012
Přednostka II.interní gastroenterologické kliniky: od 1.10.2012

 

e-mail: info@kcvl.cz                            Správce obsahu: MUDr.Ilja Tachecí                                Zpracování a hosting: MultiMedia SoftWare